Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kC#ůží strC#maj7ach a slepý nF#oční tmou,
ještě mám v kB7apsách vlhko z tvých dlD#maní,G# 
v bC#ílejch krC#maj7ách tam někde nF#ad tebou vlaky se křD#míží
a na všech starejch cC#estáchC#+ sbírají se tBmouhy a sny
moře otevřF#ít, když už vCíc nemůžu dC#át.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KF#olik mi zbývá pG#ohledů, než se do tmy BmotočíšB7,
hF#ad ráno ztuhlý dG#o ledů svůj ráj si nD#m(F#evybírG#)á,
a noci rychle ubývC#á,C#+ po zmrzlý trávě přBmichází novej dF#en,
zůstal jsCem tu tiše stC#át ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: